Po promoci na Lékařské fakultě UK v Plzni (1950-1956) nastoupil na interní kliniku, kterou vedl jeho učitel prof. MUDr. Karel Bobek. Již předtím dva roky pod jeho vedením pracoval jako pomocná vědecká síla v hematologické laboratoři, kde se věnoval problematice laboratorní  diagnostiky žilního tromboembolismu. V roce 1967 se stal přednostou Ústřední hematologické laboratoře FN Plzeň (později  Oddělení klinické hematologie a farmakologie Fakultní nemocnice Plzeň) a v letech 1977–1995 působil jako přednosta 1. interní kliniky FN Plzeň.

Poruchami hemostázy se pak zabýval v rámci zřízeného Vědeckého oddělení pro výzkum trombózy. Vynikajících úspěchů zde bylo dosaženo zejména v oblasti studia fibrinolýzy. Později na klinice inicioval vznik hematologické jednotky intenzivní péče a rozvoj hematologické onkologie. Po odchodu z kliniky zastával až do své náhlé smrti funkci lékařského ředitele Městské nemocnice v Plzni.

Prof. Čepelák byl autorem více než 350 publikací z různých oblastí klinické medicíny a výzkumu. O žilním tromboembolismu publikoval v zahraničním časopise již jako medik – Cepelak, V (1955). Zur Diagnostik der Lungenembolie. Z Gesamte Inn Med 10(23-24): 1154-1159. Další práce publikoval spolu s prof. Karlem Bobkem, např. Bobek, K. and V. Cepelak (1958). „Laboratory diagnosis of venous thrombosis.“ Acta Med Scand 160(2): 121-133 a další.

Jako prvý se u nás začal věnovat studiu fibrinolýzy, kde se rychle zařadil mezi světovou elitu. To dokládá i jeho práce Cepelak, V., Z. Horakova and Z. Padr (1963). „Protease inhibitor from groundnut skins.“ Nature 198: 295. V roce 1978 zorganizoval a stal se prezidentem Mezinárodní konference o syntetických fibrinolytických a trombolytických léčivech v Karlových Varech, kde byla poté založena i Mezinárodní unie fibrinolýzy. V současnosti je tato společnost přejmenována na International Society for Fibrinolysis & Proteolysis (ISFP – https://www.fibrinolysis.org/).

Vedle vědecké práce v oblasti hemostázy a fibrinolýzy se věnoval i organizaci péče o hemofiliky, publikoval u nás jako prvý o syndromu diseminované intravaskulární koagulopatie a věnoval se studiu antikoagulancií – heparinu a heparoidů. Zasloužil se také o standardizaci antikoagulační léčby žilní tromboembolické nemoci v našem státě.

Pana prof. Čepeláka jsem si osobně velmi vážil a jsem stále vděčný za jeho pomoc a rady při recenzi mé monografie Trombofilie a trombotické stavy v klinické praxi (2003), kde jsem použil i termínu trombofilie, který u nás v literatuře poprvé použili prof. Čepelák s prof. Bobkem v monografii Tromboembolická nemoc žilního původu, publikované v Thomayerově sbírce v roce 1959.

Prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc.